Národní památník II. světové války, Hrabyně

11.04.2019

11. dubna 2019 jsme se zúčastnili skvěle připravené vernisáže tří výstav ve správní budově památníku.

Od 12. 4. - 30. 11. 2019 bude otevřena výstava Smutný osud země /Mezi Mnichovem a válkou/. V roce 1938 se stalo Opavsko i Hlučínsko součástí Německé říše a hranice se posunula na řeky Odru a Ostravici, kde již začínal Protektorát. Zajímavé dokumenty a předměty, osobní svědectví pamětníků, neobvykle pojaté ztvárnění epizod ze života lidí na území Slezska a severní Moravy v období mezi léty 1938 a 1939 zaujmou i mladší generaci - studenty a školáky. Z Liberce byly zapůjčeny exponáty, vztahující se k působení Konráda Henleina v českém pohraničí, už při vernisáži přitahovaly pozornost návštěvníků osobní věci dr. Beneše /klobouk, vázanky, jeho autentický podpis/, přeshraniční povolenky, hraniční sloupy. Ve vitrinách jsou uniformy i zbraně, popis exponátů je přehledný a srozumitelný i pro návštěvníky, kteří se ocitají na Opavsku a Hlučínsku poprvé.

V ústředním památníku druhé světové války je umístěna sádrová předloha k bronzovému sousoší lidických dětí od akademické sochařky Marie Uchytilové. K osudu těchto dětí se vztahuje druhá výstava ve vstupní hale nazvaná Návraty lidických dětí, která se zabývá nejen jejich osudy po vypálení Lidic, ale - jak napovídá název výstavy - především složitým pátráním po dětech, jež byly předány "na převýchovu".

Pro mnohé budou zcela nová fakta o krátkém válečném konfliktu známém jako Sedmidenní válka o Těšínsko, jež vypukla na konci ledna 1919 kvůli stanovení hranice mezi Československem a Polskem. Těšínsko nebylo v té době polským územím a bylo vlastně územím nikoho. Prokazatelně bylo součástí Rakouského Slezska, tedy českou korunní zemí ve Slezsku, kterou čsl. vláda podle diplomatických ujednání považovala za součást ČSR. Protože ale ve východní - těšínské - části Rakouského Slezska mluvilo víc než 55% lidí polsky, nárokovali si území Těšínska Poláci. Dokonce začali obsazovat úřady, soudy, důležité instituce. Proto zahájila čsl. armáda 23. ledna / po vypršení ultimáta/ vojenskou operaci, dobyla za tři dny Bohumín a Karvinou a o den později Těšín. 30. ledna však dostala rozkaz, aby vojenské operace zastavila a pod tlakem mocností Dohody uzavřela příměří. Poláci přišli o vesnice, v nichž žili obyvatelé polského původu, Čechoslováci o část historického území. Na druhou stranu získali to, co nutně potřebovali - uhelná pole pod Karvinou a bohumínsko-košickou dráhu.

Novinky najde návštěvník také ve stálé expozici věnované událostem druhé světové války -Doba zmaru a naděje - v hlavní budově.

U pokladny nepřehlédněte novou publikaci s fotografiemi: Osvobození Slezska a Ostravska /30 Kč/ vztahující se k ostravsko-opavské operaci - a mapku s tipy na akce: Opevněná hranice. Neodmyslitelnou součástí příhraniční krajiny jsou totiž pevnosti a pevnůstky / v osmi z nich budete odborně poučeni/, volně instalované tanky, hřbitovy padlých rudoarmějců i československých vojáků.

Text a fotografie: Jana a Juraj Görčöšovi