Konference Společnosti Ludvíka Svobody
Ve středu 1. března 2017 se ve zcela zaplněném Konferenčním sále Domu armády Praha konala již 9. konference Společnosti Ludvíka Svobody. Téma letošní konference: Buzuluk, Sokolovo, Zborov. Po nástupu čestné stráže, zaznění slovenské a české státní hymny, konferenci zahájil předseda SLS ing. Ludvík Engel. Přivítal hosty, válečné veterány, pozůstalé, zejména paní Zoe Klusákovou-Svobodovou, členy ČSBS, ČsOL a Volyňáky. Jako první vystoupil s příspěvkem Odraz Zborova ve II. odboji Paed.Dr. Jindřich Marek z VHÚ Praha. Připomněl symbol Zborova, --3 500 čs. vojáků, kteří se vyznamenali v Brusilově ofenzívě. Bitvy se zúčastnily také dvě významné osobnosti odboje za 2. světové války Ludvík Svoboda a Karel Klapálek. Věnoval se i dalším význačným představitelům odboje.
O 75. výročí vzniku 1. jednotky československého vojska v SSSR pohovořil slovenský historik PhDr. Jozef Bystrický z VHÚ Bratislava. Tento 1. čs. samostatný prapor, který posléze vzrostl až na armádní sbor, zahájil pak bojovou cestu od Sokolova až do Prahy. PhDr. Miroslava Poláková z Gymnázia Uherského Hradiště nás seznámila s osobností ruského legionáře Aloise Zálešáka, jako příkladu angažovanosti legionářů i ve druhé světové válce. A. Zálešák za 2. světové války převedl přes hranice do zahraničního odboje z Holubyho chaty na Velké Javořině na 3 000 lidí. Jak to bylo u Sokolova objasnil tajemník ČsOL ing. Milan Mojžíš. Vysvětlil některé nesprávné a nepravdivé informace o bitvě u Sokolova, které se objevily v minulém roce v publikaci J. Kluce, která nepravdivě dokazovala nepřítomnost německých tanků u Sokolova,, jakož i o minimálních ztrátách německé armády. Poskytl důkazy, o zapojení německých tanků i o počtu ztrát.
Na konferenci zazněla
výzva od prof. PhDr. Jozefa Leikerta
Ph.D. PEVŠBratislava
že byl měl vyjít sborník vzpomínek pamětníků na Ludvíka
Svobodu a jiné osobnosti a že by bylo dobré, kdyby vyšel do
příští konference. Po přestávce program pokračoval, o významu
Zborova hovořila Mgr. Dagmar
Martínková.
Přítomným ukázala původní společný hrob padlých na hřibitově
v Cecové, dnes Kalinivka. Za 10 let, tedy v roce 1927 pak zde byla
vybudována mohyla. Zborov představoval a představuje i nyní
osobní hrdinství. Svět se tehdy dozvěděl, že existuje armáda,
která nemá vlastní stát. Pomohlo to T. G. Masarykovi a E.
Benešovi v úsilí o vytvoření samostatného Československa.
Kerenský po bitvě rozhodl, že zajatci mohou vstupovat do armády.
Československá brigáda čítala 50 000 legionářů. V loňském
roce bylo rozhodnuto o rekonstrukci mohyly. Dne 2. 7. 2016, při
legionářské pouti, bylo 21 kladívky symbolicky poklepáno na
mohylu a byla zahájena potřebná rekonstrukce. Jména 328 padlých
či zemřelých budou uvedena na bočních stěnách. Pouť je
naplánována i v tomto roce, kdy si budeme připomínat 100. výročí
této slavné bitvy.
Text: Eva Armaenová
Foto: Stanislav Pítr