Aktuality

Aktuality / Pochod po stopách arm. gen. Ludvíka Svobody

Pochod krajem generála Ludvíka Svobody

U rodného domu velké osobnosti

V sobotu 26. listopadu 2011 se konal již po páté turistický patnáctikilometrový pochod KČT Trnava „Po stopách armádního generála Ludvíka Svobody“. Turisté, občané Třebíčska, Velkomeziříčska a Jihlavska, děti a mládež se setkali u rodného domu slavného rodáka v Hroznatíně s dalšími hosty

Přítomné uvítal za SLS člen výboru Jiří Stanislav

Mezi čestnými hosty byl tentokrát i senátor Vítězslav Jonáš (ODS), předseda ÚV Českého svazu bojovníků za svobodu, plk., Ing. Jaroslav Vodička, místopředseda ČSBS plk let. v zál. Pavel Vranský, představitelé Klubu českého pohraničí Znojmo a Havlíčkův Brod, místopředseda Národní rady KČP Stanislav Bršlica a přímí účastníci boje za svobodu Československa, mezi nimi i brigádní generál Ing. Miloslav Masopust a brigádní generál Alexandr Beer, členové Společnosti Ludvíka Svobody z Prahy, Brna, Pardubic a Ostravy, starostové – Hroznatína , Nového Telečkova, Starče a Hostěradic.

Přišli i mladí z Klubů vojenské historie z Jihlavy a Ostravy a členové aktivních záloh Armády ČR s jejích předsedou mjr. Arnoštem Líbezným. Společenské setkání na závěr turistického pochodu podpořilo materiálně i ministerstvo národní obrany.

Dobrou náladu nepokazila ani opětná ignorance třebíčské radnice, pro nějž tento bojovník proti fašismu nemá s tímto bohulibým krajem zhola nic společného a nezaslouží si pozornosti města ani okolí. V roce 1992 dokonce demontovalo a zničilo třebíčské Západomoravské muzeum i expozici v tomto domě, věnovanou československému vojenskému zahraničnímu odboji, zejména bojové cestě 1. čs. armádního sboru, původně vybudovanou za pomocí Vojenského historického ústavu.

K pamětní desce na rodném domě Ludvíka Svobody položili představitelé věnce a kytice rostlých květin. Všichni vzdali svůj hold tomuto velkém občanu českého a slovenského národa. Na shromáždění promluvil kromě senátora Josefa Jonáše i předseda ÚV Českého svazu bojovníků za svobodu plk.v.v. Ing. Jaroslav Vodička a spolubojovníci generála Svobody brigádní generálové – tankista Alexandr Beer, který přišel k jednotce již v Buzuluku a dělostřelec Miloslav Masopust, rodák z Volyně. Závěrem dcera Ludvíka Svobody, prof. Ing. Zoe Klusáková – Svobodová vzpomněla na těžké okamžiky nacistické okupace před sedmdesáti lety, kdy se spolu s maminkou Irenou Svobodovou – Stratilovou v Hroznatíně a Novém Telečkově ukrývaly před gestapem u statečných a obětavých lidí těchto obcí. Místní občané je nevydali a zachránili je. Mladý Miroslav Svoboda se bohužel vrátil na Kroměřížsko, byl zatčen gestapem a nakonec popraven v koncentračním táboře Mauthausenu. Hroznatínské setkání, letos konané u příležitosti 116. narozenin Ludvíka Svobody bylo neobyčejně slavnostní a přátelské.  Text a foto Zdeněk Hrabica

 Součástí setkání byla také výstava s názvem Ženy bojující, která představuje ženy 1. československého armádního sboru v SSSR. V Ostravě ji na výstavišti zhlédlo více než sedm a půl tisíce návštěvníků.

brig.generál Alexander Beer ve svém vystoupení pravil:

„Ludvík Svoboda byl pro nás vzorem velkého vlastence. Nebylo oddanějšího vlastence a jako velitel se zúčastnil všech bojů naší jednotky. Byl mimořádně nadaný schopností být tam, kde ho jeho vojáci potřebovali, většina z nás si ho vážila jako starostlivého otce a i když jsme mu říkávali“ starej“, nebylo to nijak hanlivé. Šli jsem za ním a mnozí z kamarádů zemřeli s vědomím, že jejich smrt nebyla marná, protože umírali za vlast. Byl to on, kdo prosadil u tehdejšího velení, že jsme byli nasazení jako první zahraniční jednotka v těžkých bojích na východní frontě. Ostatně šli jsme z okupované rodné země tam, kde jsme čekali, že budeme moci za svou vlast bojovat. Podplukovník Svoboda sestavil jednotku, která se rozrostla až do rozměrů armádního sboru. Bohužel teď už nás, přímých účastníků střetu u Sokolova žije jen dvanáct.“